Na jaře se příroda probouzí, rodí mnoho mláďátek. Venku při procházkách můžeme natrefit na různá
zvířátka, jako třeba na zajíčky.

Hlínu
Hliněný šlikr (blátíčko z hlíny naředěné vodou o konzistenci jogurtu) nebo alespoň trochu vody
Podložku na tvoření
Vidličku
Vlhčené ubrousky nebo vlhký ručník na utření

Sedneme si na bobek, na hlavě si pomocí rukou uděláme ouška a zazpíváme si písničku:

„Zajíček v své jamce sedí sám, sedí sám,
Ubožáčku, co je ti, že nemůžeš skákati?
Chutě skoč, chutě skoč a povyskoč.“

Na „vyskoč“ zajíček vyskočí.
Poté můžeme zkusit napodobit zajíčka, jak hopsá, když utíká.
Vezmeme si do ruky kus hlíny. Můžeme zkusit jí mačkat, trhat, udělat z ní kuličku, váleček, hada nebo
můžeme zkusit vymodelovat zaječí jamku nebo zaječí bobky.

Vezmeme si do ruky množství hlíny tak akorát do dlaně (asi o velikosti mandarinky). Z hlíny nejprve
uválíme kuličku, můžeme válet v ruce nebo si pomoci válení na podložce. Snažíme se, aby kulička byla co
nejhladší.

Poté se snažíme obejmout kuličku spojeným palcem a ukazováčkem a mačkáním prsty se pokusíme
vytvořit 2 části (hlavičku a tělíčko). Zajíček muže být vsedě nebo vleže.
Zajíčkovi dotvoříme dlouhé uši, ocásek ve tvaru kuličky, očíčka, čumáček, tlapky. Pokud chceme, aby nám
části zajíčka držely pohromadě i po zaschnutí, přilepujeme je pomocí hliněného šlikru (popř. vody).

Hotového zajíčka můžeme poškrábat vidličkou, vznikne tak zaječí srst.
Použít můžeme svou fantazii a vytvořit si svého originálního zajíčka nebo třeba zaječí rodinku.

Zkuste si svého zajíčka (zaječí rodinku) pojmenovat.
Vytvořte zajíčkovi (zaječí rodince) pelíšek nebo ho vezměte do přírody, nechte ho proběhnout a najděte mu
bezpečný úkryt.

Foto ze společného tvoření.